Kazbegi = Stepancminda
Pohled z poloviny kopce cestou ke Gergeti Trinity zpět na Stepancmindu.
Proč navštívit Kazbegi:
- Z Tbilisi nejrychlejší přístup do opravdu vysokých hor
- Možnost výstupu k ledovci - celodenní
- Východisko do dalších lokalit v horách, například údolí Sno nebo Juta.
Kazbegi je horské středisko ve východní části Kavkazu. Stepancminda je formální název obce, které každý říká Kazbegi, podle nedaleké hory Kazbeg. Gruzínci název latinkou zapisují jako Stepantsminda (anglické ts = naše c).
Gruzínské hory jsou docela úchvatné všude. Kdybych měl ale porovnat Svanetii s okolím Kazbegi, tak se mi ve Svanetii přeci jen líbilo víc. Kazbegi je fajn jako dopravní uzel a jako výchozí bod pro ty šílence, kdo chtějí zdolat přímo vrchol hory Kazbeg (třetí nejvyšší hora Kavkazu). V Kazbegi se dá nakoupit jídlo, je tu pár (spíše dražších) hospod a docela dost možností ubytování.
Ubytování jsme zkusili nejlevnější v cenovém pásmu 15 GEL na osobu a noc u nějaké starší paní, ale bylo to asi nejhorší ubytování, které kde pamatuju. Smradlavé postele s pavouky, záchod a sprcha přes zahradu, okno bez skel, prostě nic moc. Ale navštívili jsme české kamarády v jiném penzionu, kteří platili 25 GEL za osobu a noc v Homestay Lela and Mari, kde to bylo na dost jiném, lepším levelu. Další nepříjemností byla místní diskotéka. Ačkoli byla od našeho ubytování asi kilometr daleko, zvuk duc duc duc se nesl přes údolí s takovou intenzitou, že se nedalo spát. Doufal jsem, že to někdy v noci vypnou, ale burácivé ducání skončilo až v devět ráno.
Diskotéka a relativní drahota souvisí se složením turistů, kteří v Kazbegi přebývají. Zatímco v jiných částech Gruzie je to různá směs, v Kazbegi mají velkou převahu Rusové. Je to pravděpodobně tím, že přes Kazbegi vede hlavní silnice do Ruské federace (konkrétně do republiky Severní Osetie). No a Rusové, když jsou v cizině, tak chtějí hýřit a rozhazovat.
Běžné výlety jsou jednak po okolí pěšky (kostelíček Gergeti Trinity) nebo taxíkem. Na hlavním náměstíčku taxikáři nahánějí turisty, jestli někam nechtějí. My jsme chtěli na celodenní výlet do Juty přes údolí Sno a uhádali jsme taxík pro šest lidí za 80 GEL. Taxikář (kromě zde samozřejmé ruštiny) uměl lámanou angličtinou.
Směrem z Tbilisi i zpátky jsme jeli stopem, takže nemůžu z vlastní zkušenosti podat zprávu o mikrobusech, ale četl jsem, že stály od 8 do 10 GEL za jednu cestu (2016). Mikrobusy končí na hlavním křižovatkovém náměstíčku.
Hora Kazbeg na chvíli vykoukla z mraků. Dole je městečko, uprostřed na kopci
kostel Gergeti Trinity a vpravo vrchol hory Kazbeg. Kazbeg normálně není vidět,
je po většinu dne v mracích.
Most přes řeku Tergi ve Stepancmindě.
Cesta nahoru ke Gergeti Trinity nám byla doporučena jižním údolím kolem hradní
věže. Je to osamělá věž, dovnitř se jít nedá, ale vypadá malebně.
Takhle běžně vypadá výstup do hor. Teprve výš začínají březové lesy.
Kostelík Gergeti Trinity ze západu.
Zvláštní vyobrazení zvířat (?) typická pro staré gruzínské stavby.
Mniši v kostelíku Gergeti Trinity.
Pohled od Gergeti Trinity dolů.
Cesta od Gergeti Trinity směrem ke Kazbegu. Ten je samozřejmě v mracích.
Keramické figurky Stalina běžně ve stáncích. Pravděpodobně je kupují Rusové.